23.6.2011 (10 týdnů)
Ahoj, dnes je mi již 10 týdnů, včera jsem dobral antibiotika a všichni doufáme, že se mé problémy již nevrátí. Zítra mě bude panička již po 5 odčervovat a za 10 dní jdu na druhé přeočkování.
Nyní vážím již 7,5 kg a výšku v kohoutku mám 37 cm, v dospělosti bych měl mít přez 30kg a měřit bych měl do 63 cm. Takže už jsem vlastně docela veliký.
Ve výchově jsem prý moc nepokročil, naučil jsem se sednout si když má panička v ruce misku s jídlem, již papám jen 3 x denně, jinak jsem začal zlobit, protože jsem se dostal do štěněčí puberty, takže pánům okusuji ruce, brousím si zoubky o nábytek, když mě hubují odporuji jim štěkáním, vlastně ani nevím proč to dělám, ale prostě to mám ve své povaze.
Naučil jsem se reagovat na jméno, ale když na mě pánové volají, tak nepřijdu protože se mi prostě nechce, mám vlastní hlavu a temperament a tak zkouším co mi projde a co ne, dělají to všechny miminka v tomto věku ať už zvířecí nebo ta lidská, pánové už se strašně těší až budu moci začít chodit do psí školky, aby mi ukázali mé hranice.
Na jízdu v autě jsem si také zvykl, panička si koupila na budoucího člena naší smečky autosedačku a dala jí do auta abych si prý na ní zvykl, má cesta s autosedačkou vypadala tak, že jsem se v autosedačce pěkně uvelebil a tam jsem spinkal, bylo to příjemné a proto jsem nepochopil, proč se mi majitelé snažili vysvětlit, že tam spinkat nemohu.
Už umím chodit po schodech, vždy když chci ven, tak schody seběhnu a pánové hned utíkají za mnou mě ven pustit, ale stále to někdy nestihnu a vykonám svou potřebu prostě na chodbě, vzpomenu si vždy moc pozdě.
Mé nejoblíbenější hračky, jsou vlastně hlavně ty co nejsou mé, jako boty, pantofle, pet lahve a spousty jiných zajmavých věcí, které mi nepatří, ale jak se říká, co je na zemi to je moje.
Tak až zase bude něco nového ozveme se. Pac a pusu.